Kauza Terezka II. aktualizace 12.10.07
Soudce Sládek je neuvěřitelná kreatůra!
Terezka je zavřená již 60 dní!
Jak rozhodla kreatůra Sládek - zde (v 10.minutě zpráv)
Tohle je už do nebe volající zvůle, co tento člověk ukazuje, protože o co mu jde - to tam bude to dítě držet tak dlouho, až se najde soudní znalec, který napíše posudek podle jeho představ, tedy tak, že označí Terezku za nesvéprávnou, nemocnou, trpící syndromem nevím čeho, aby v zastoupení \"štrasburského klanu\" mohl vítězoslavně prosadit svoje a odrovnat matku Terezky, vůči které nepokrytě dává najevo svoji podjatost a Terezku od ní vítězoslavně odervat?
Kolik je u nás celkem soudních znalců, jejichž posudky bude muset Terezka projít, dokud nebude pan soudce spokojen,když zatím prošla jenom pěti? Jak dlouho se tady bude trpět tato soudcovská zvůle, kterou tato kreatura uplatňuje z titulu nedotknutelnosti moci?
A vy všichni pánové, kteří tady tak duchaplně rozvíjíte teze o ovlivňování dětské mysli a zavrhování jednoho rodiče tím druhým, a plivete tady zášť na matku, protože stejně jako nezaměstnaný pan Choc si tady přihříváte polívčičku za svoje životní ztroskování a uražené mužské ego, se jděte "vycpat", protože jestli vám to alespoň trochu myslí, tak by vám mělo být naprosto jasné, že problém Terezky se dostal už někam úplně jinam.
Tady se jedná o násilí, páchané protiprávně na dítěti zneužíváním soudcovské pravomoci, které zůstává nadále bezdůvodně zavřeno jenom proto, že se ještě nenašel soudní znalec, který by napsl posudek tak, jak to chce tento soudce, aby si mohl vykompenzovat svůj vlastní komplex a napravit si své zjevně pošramocené mužské ego, a tak se rozhodl, že si ho vykompenzuje na této ubohé holčičce a její matce za podpory stejných životních ztroskotanců, jako je zřejmě on sám!
Jak dlouho bude v tomto státě existovat takový absurdistán, kdy je žena považována pomalu za zločince jenom proto, že přivedla na svět dítě a že se rozešla s partnerem, který ve své roli, která mu v rodině náleží, selhal?
Pokud to půjde takhle dál, radím všem mladým ženám a potencionálním matkám, aby si v budoucnu raději pořizovaly děti bez identifikace biologického otce a spolehly se samy na sebe a matky ještě malých synů vyzývám, aby je vychovaly tak, aby se jednou s nimi jejich partnerky nemusely v budoucnu rozcházet a aby plnili v rodině úlohu, která jim náleží, ale která je u generace současných čtyřicátníku a výše poněkud deformována.
A teď vy všichni, jejichž ega jsem se opět dotkla, mi to nandejte - huráá do toho!
Renata S.
_________________________________________
Aktualizace 11.09. - Klikejte zde *** !!!
Nebylo zjištěno, že by otec dívku týral či dokonce pohlavně
zneužíval, a proto nemá žádný rozumný důvod ho nenávidět a ignorovat ho.
Myslím, že dvouměsíční pobyt v psychiatrické léčebně v době prázdnin by byl pro
dívku nejvhodnější, aspoň by nezameškala školu.
Když by ji tam dokázali napravit hlavu, mohla by se po dvou měsících vrátit
domů, když ne, musel by se zde její pobyt patřičně prodloužit. Pokud by byla
pořád tvrdohlavá, doporučoval bych vůči ní použít i tvrdší metody, které má
psychiatrická léčebna k dispozici, například skotské střiky.
Nikdo po ní přece nechce, aby otce přímo milovala, ale aby si ho vážila a
respektovala ho a jednala s ním jako se svým otcem a nechovala se k němu tak,
jako by to byl pro ni úplně cizí člověk!
Novější aktualizace zde*****!!!!!
Nejnovější aktualizace zde******!!!!!!
_________________________________________
Komentáře
Přehled komentářů
Patrície souhlasím že Terezka neměla být izolována. Izolována měla být od ní její matka a to už hodně dávno, jak vyplynulo ze znaleckého posudku.
Je však možné že ho vyhotovila zase nějaká kreatura. Alespoň by měl soudce Sládek partnera. A když se k nim přidá hajzl Drak (jak ho nazvala ctihodná Dolly) tak budou alespoň tři do mariáše.
Milá Patricie,
(jjj, 31. 8. 2007 10:35)
tátové NEJSOU principielně horší nebo méněcenní rodiče než matky. To, že si to valná většina žen myslí a hlavně - že se podle toho chová - vede k takovým nespravedlnostem pro dítě jako v tomto případě.
Zcela výjimečně se objeví i opačný případ, že otec odveze před rozvodem dítě s sebou do jiného města, skrývá místo pobytu před mámou a malé dítě mnoho měsíců nemá se svojí mámou nejmenší kontakt. Pak přijde soud, otec dítě dostane do své péče a když si matka přijde aspoň jednou za čtrnáct dnů pro dítě na víkend, je buď zavřeno a nikdo neotvírá nebo otec houkne přes zavřené dveře, že dcerka má nějakou virózu a nikam proto nemůže.
Teď na chvilku zapomeňte na své prefabrikované mínění o tom jak to je správné a vžijte se do té mámy. Má se na dítě vykašlat a hledat s ním první kontakt až mu bude šestnáct a bude mít více možností si samo utvářet svůj život?
Milý Slávku, řešení je jednoduché:
(Patricie, 30. 8. 2007 17:35)Vrátit prostě Terezku k mámě domů, aby mohla začít chodit do své školy v Praze 8. Žádné předsudky ohledně "špatných" léčeben nemám. I v té nejlepší současné léčebně jsou problémy, které jsem konkrétně vypsala: naprostý nedostatek soukromí, nemožnost osprchovat se podle potřeby, fronty na WC, všechno na povel, každodenní ranní vstávání bez možnosti si o prázdninách přispat, spousta hlučících dětí, posměch, drobné rvačky a rozmíšky mezi dětmi, zákaz dárků pro Terezku od známých, zákaz mobilu, stesk po mamince, zkrátka nesvoboda. A navíc musí absolvovat jako zdravá léčebné procedury pro astmatiky (inhalace, koupele) a to pro zdravé dítě není nic příjemného. Taková inhalace minerální vody vyvolá někdy i u zdravého člověka pěkný záchvat kašle. Zkuste si to všechno na dva měsíce :-/ Terezka si také stěžovala, že se jí děti posmívají, že ještě nekouří, nenosí tanga a nemá přítele. Ach jo! Jedna matka se svěřila, že tam před lety měla umístěny své děti ze stejných důvodů, jako p. Smutná Terezku (otec dělal problémy). Děti to dodnes matce vyčítají, proč o ně víc nebojovala a nechala je v léčebně několik měsíců. A pokud myslíte, že by Terezka měla zůstat tam, kde je (tedy v léčebně), to jako až do 18 let? Nebo jak? Vyrůstá-li dcera v dobrém prostředí u matky, kterou má ráda a se kterou si rozumí, je nepochopitelné, že ji soudce nechal umístit do sociálního zařízení (původně na psychiatrii) jen proto, aby ji přinutil milovat svého otce. Vypadá to tak, že teď se rozvedené mámy budou bát říci cokoliv o otcích před svými dětmi (i pravdu), aby nebyly obviněny z vytváření syndromu zavrženého rodiče. Problém je v té nešťastné vládní vyhlášce č. 1108 z 10. listopadu 2004, kde se uvádí, že děti a rozvedení rodiče mají právo na vzájemný styk. Právo ano, ale ne povinnost, zvláště když nechtějí. Po celá 70., 80. a 90. léta až do roku 2004 platila věková hranice 10 let, kdy dítě starší 10 let mohlo u soudu prohlásit, s kým chce po rozvodu žít a zda se chce s druhým rodičem stýkat či ne. Tato praxe byla zřejmě touto vyhláškou zrušena, přestože dnešní 10leté děti jsou mnohem vyspělejší, než ty dřívější. V naší zemi je to prostě pořád stejné: dělají se problémy tam, kde nejsou a úřady jsou stále papežštější než papež ... Závadové rodiny s dětmi si vesele žijí závadově beztrestně dál a slušní lidé to odnášejí. Nakonec to došlo tak daleko, že hodné děti jsou izolovány v léčebnách - a to Terezka není v současné době jediný případ, takových dětí je víc. Svět se totálně zbláznil ;-(
pro Slávka alias choce
(Jan Havel, 30. 8. 2007 12:49)
Milý zlastý, nech si ty svoje chociády (elaboráty neschopných mužů) a uvědom si jedno: To děvče je zdravé nevinné a je mu 10 let. Je zavřené jako by spáchalo zločin, když si neoblíbilo toho "šukálistu" co jí proti své vůli zplodil. A děje se mu to, co ty tu tak napadáš, právě je mu vymýván mozek, je mu vymýván stejnými Choci jako jsi ty sám - tudíž chocem Sládkem a dalšími chocemi a chocenkami v parlamentu, i odvolacích soudů a v neposlední řadě i chocenkou Džamilou, která je ve svém úřadě zřejmě jen pro srandu králíkům, ostatně taky ráda zelené.
K tomu co tu píšeš, pokud se neumíš chovat, a tvoje dítě si tě neoblíbí, je jeho právo tě neuznávat za otce, a tobě nezbývá, než se snažit to změnit po dobrém.... v opačném případě jsi jen pouhým zastáncem diktatury a moderního otroctví.
Dítě se nesmí fyzicky týrat, ale psychycky jak vidno je posvěceno soudy a zákony naší země. To děvče už vždy bude mít syndrom zavrhování muže a strachu z jeho pomsty - choc sploditel a choc Sládek ji navždy zničili duši. A ty choci Slávku - mimochopdem ta zdrobnělinka taky o něčem svědčí - s tím souhlasíš, a to je to, co tu děláš! Jsi hnus - prostě a jednoduše choc!
Řešení existuje
(Slávek, 30. 8. 2007 10:05)
Někdo tu napsal, že v Česku nikdo neví, jak tyto případy řešit. - Myslím, že to není pravda. - Ono se to ví, moc dobře se ví, že nejdůležitější je dělat vše pro to, aby takové případy vůbec nevznikly. A to je možné pouze jediným možným způsobem. - Důsledností. - Nenechávat rozpadající se vztahy vyhnívat, ale řešit je HNED, jakmile o to kterákoli strana požádá. - Bohužel praxe je v této zemi taková, že mnohde se otec ani matka ničeho nedovolá, strana, která je krácena na svých rodičovských právech a povinnostech, naráží jen na neochotu soudů i sociálních pracovníků apod. ... a dny, týdny, měsíce a dokonce léta plynou a děti jsou de facto trvale pod vlivem pouze jednoho rodiče, čímž vzniká fatální asymetrie. - A pak už je najednou hodně pozdě něco napravovat (tak, jako je tomu třeba u Terezky).
Podle mého názoru je už nyní pro Terezku lépe vydržet, setrvat tam, kde je. (Nevím, kde se berou předsudky některých lidí, že v léčebně jsou špatné poměry - asi pramení ze zlých zkušeností dob dávno minulých). Je třeba pracovat s otcem i s matkou a přivést TY DVA k rozumu a ke vzájemné spolupráci. - Tolerance (byť vynucená) je lepší než nikdy nekončící nenávisti. - Myslím, že Terezka MÁ šanci dospět k postoji, vyjadřujícímu nesouhlas s jakýmkoli očerňováním jednoho rodiče tím druhým (= postoj, k jakému jsem dospěl i já jako dítě; ani jeden z mých rodičů však nebyl manipulátor nebo dokonce citový vyděrač a tak jsem na ně mohl bez obav z následků vykřičet svůj hněv a utéct na zahradu a prááásknout si krásně dveřmi! - možná mnozí ani nemají tušení, jak tohle pomáhá... ;o))
Kde je naděje na to, aby dítě mělo oba dva plnohodnotné rodiče, tam se jí nesmíme vzdávat. I tomu alkoholikovi (alkoholičce) musíme dát šanci pochopit a šanci změnit se, ať je ta šance jakkoli malá. - A teprve po několika pokusech, nejraději když už to uzná i ten dotyčný, že na to nemá, vzdát se svých závislostí nebo zloby, hněvu, násilností, to odpískat a stvrdit oficiálně.
Jedna moje známá má tři děti a bývalý je alkoholik. Dvě z těch dětí ho odepsala dost rychle. Ta nejmladší mu dlouho dávala šanci, chodila za ním občas i do hospody, když ho nenašla doma. Nakonec to vzdala i ona. - Tak téhle matce věřím, že své děti neovlivňovala nepatřičným očerňováním, vymýváním mozků. Téhole ano. - Ale je mnoho jiných případů, kdy se to děje. A jen tvrdohlaví jedinci (bohužel je jich mnoho) pořád dokola křičí "Ne, ne ne - žádné vymývání mozků neexistuje?!"
Bohužel, vážení, ono existuje. A je to znásilňování nebohých dětských duší, které tomu vymývání nakonec raději sebezáchovně podlehnou, protože dlouhodobě mu odolávat nelze. Dětská mysl na to zkrátka nemá. Je to obranná reakce organismu.
Milý Slávku!
(Patricie, 30. 8. 2007 0:12)Byla jsem 40 let vdaná za agresora s úchylnými sklony. V mém okolí žilo mnoho žen, které na tom byly ještě hůř, než já. Tolik na vysvětlenou. Jsem samozřejmě postarší důchodkyně, takže patrně o mnoho let starší než vy, se spoustou zkušeností z československého a českého dodržování lidských práv. Bohužel, v této zemi měli vždy navrch ti méně dobří (bez ohledu na pohlaví), než naopak. Už v 50. letech nás, tehdy mladé ženy, nadřízení pracovníci (muži) v zaměstnání fackovali a jinak ponižovali. Musely jsme jim sloužit (nákupy, shánění dárků pro jejich manželky a milenky apod.) a běda, když jsme se protivily. Mohla bych o tom napsat román. Samozřejmě, že existují i prima seriózní muži, ale ti zase obvykle mají tu smůlu, že narazí na potvory, které je využívají. A jak říká herečka Květa Fialová: vidět a slyšet je spíše zlo, protože je hlučné, kdežto dobro je obvykle potichu a tak o něm ani moc nevíme. Ale někdy se povede, že dobro zvítězí a možná, že to bude i v případě Terezky. Držme jí palce! A kdo tu píše, "že se té holce v léčebně vlastně nic nestane", chtěla bych ho vidět na jejím místě. Naprostý nedostatek soukromí, nemožnost vysprchovat se aspoň 2x denně (my ženy to prostě potřebujeme z hygienických důvodů), nesvoboda, všechno na povel, ranní vstávání bez možnosti si o prázdninách přispat, spousta hlučících dětí, posměch, drobné rvačky a rozmíšky mezi dětmi, nemožnost odjet na plánované sportovní soustředění + oblíbený dětský tábor a rekreaci u moře, zákaz dárků od známých, zákaz mobilu (který jiné děti mohou používat), stesk po mamince a další omezení. Také jsem kdysi byla 10letou dívkou a jedno léto jsem trávila v ozdravovně s nemocnými průduškami velmi daleko od domova. Tak přísný režim, jaký býval tehdy, NIKDO z vás nikdy nezažil. Bohužel, nejsem zaslepená destruktivní štváčka, kajícně doznávám, že jsem spíše altruistka, která byla zvyklá odjakživa lidem spíš pomáhat, než škodit. Taky jsem na to doplatila, protože jsem slušná a taky hodná a obětavá, byla jsem vždycky považovaná za naivního pitomce, který patří spíš do 19. století :-) Pa miláčkové a dobrou noc!
pro Draka a další "tatíčky"
(Chachar, 29. 8. 2007 23:26)jste jen skvrny na zeměkouli, nic neznamenáte, nic nejste, a všeho do času, těšte se kreatůry!
Draku
(Michalka, 29. 8. 2007 23:20)ty idiote tak tě zavřem do vězení , tam se ti taky nic dít nebude, dostaneš pravidelně nažrat a budeš jenom čumět ven. To že tam nechce být je ti jedno co??? Fuj to jsem se rozčílila. Zabít tě málo.
Kauza
(Drak, 29. 8. 2007 21:58)Tohle je ukázka hnusné zprofanované kauzy tv nova. Serme na to, vždyť se té holce v té léčebně nic nestane, proboha!
Patricie
(Slávek, 29. 8. 2007 21:46)
Milá Patricie, opravdu nevím, co vám udělali "štrasburští otcové"? - Mimochodem, víte, koho tento termín vůbec označuje? - Soudě podle toho, jak o nich píšete s despektem, se zdá, že podle vás jsou to nějací pupkatí francouzsko-neměčtí fotříci mačkající své retko někde u nálevny...
Nikoli, jsou to čeští tátové, v jejichž případě bohužel neplatilo to, o čem píšete vy. Jsou to ti, na které se soudy i sociálka vykašlaly a žádný kontakt s dítětem jim nevymohli. - Toto se v naší milované vlasti skutečně děje. A neděje se to alkoholikům, nýbrž naopak správným mužům, takovým, jaké by si mnohá žena přála, leč má smůlu na nějakého násilníka...
Nevím, proč je ve vás tolik zloby. Asi vám někdo fakt moc ublížil. Jenže to vaší zaslepenost nijak neomlouvá. Jste štváčka a nijak dobrému vývoji na poli neutěšených vztahů nepomáháte. Váš postoj je ryze destruktivní.
Luco a Julo, pomozme všichni!
(patricie, 29. 8. 2007 20:54)
Otec Terezky se prostě mstí své dceři a její mámě jen tak, z principu, jak prohlásil. Terezka a její maminka mají smůlu, že vládní vyhláška z roku 2004 ustanovuje právo rodičů a dětí na vzájemný styk po rozvodu. Ano, jde o právo, ale nikoliv o povinnost! Patrně si to někteří odborníci špatně vykládají. Už za socialismu (a to již v 70. letech) platilo, že dítě od 10 let má právo u soudu říci, se kterým s rodičů chce po rozvodu žít, popř. zda se chce s druhým rodičem po rozvodu stýkat nebo ne. Platilo to v 70., 80., 90. letech, patrně až do roku 2004 (do té osudné vyhlášky). Náhle jakoby hranice 10 let přestala existovat a všechno je jinak. Pamatuju si mnoho případů svých známých, které měly malé děti a těšily se, až jim bude 10 let a budou moci u soudu říci, že se s otcem nechtějí stýkat. Většinou šlo o otce alkoholiky s agresivními sklony. Jedna moje známá má dceru, která se se svým manželem rozvedla ještě během těhotenství, protože se opíjel a mlátil ji (zkopal ji do břicha se slovy, že jí toho parchanta z těla vykope). Syn se narodil až po rozvodu, ale později soud rozhodl, že máma musí syna manželovi půjčovat každou sobotu s tím, že např. i mnohonásobný vrah má mít právo na svého syna. Ona se bála dítě svěřit agresivnímu alkoholikovi, ale neměla jinou možnost, soudy a sociálka jsou nemilosrdné. Po poradě s právníkem to vyřešila tak, že prostě každou sobotu šla společně s bývalým mužem, synem a novým manželem (který byl hodný a tolerantní a ženě v této svízelné situaci velmi pomáhal) někam na procházku, třeba do ZOO apod. V usnesení soudu nikde totiž nebylo psáno, že se dítě musí stýkat s otcem o samotě, bez své mámy nebo dalších příbuzných. Pamatuji, jak mi babička dítěte říkala, že se těší, až malému bude 10 let a bude moci u soudu prohlásit, že se s otcem nechce stýkat (tehdy mu bylo 6 let), to bylo někdy v 2.polovině 90. let. Dnes už mají určitě situaci vyřešenou. Možná by tento postup bývala mohla kdysi paní Smutná také zkusit, ale s p. Chocem je asi těžké jednat.
Sama mám 2 dospělé děti a také jsem si s manželem užila peklo. Na úřadech, v manželské poradně, u lékaře apod. věřili spíš mému muži-agresorovi (s úchylnými sklony), kvůli kterému dcera skončila na JIPce pro psychické týrání v bezvědomí. Zkrátka patriarchát a machismus jako vyšitý. Všechno jsem ale vyřešila celkem elegantně a sobě i dětem jsem nakonec uchovala duševní zdraví.
Pobyt Terezky prý bude platit soud (rozhodl tak soudce M. Sládek). Jakoby soudy byly bohaté instituce, PC a ostatní techniku tam mnohde mají jak za krále Klacka. Takhle se vesele plýtvá! Pobyt by měl správně platit otec Terezky, který tu "internaci" své dcery inicioval po vzoru tzv. štrasburských otců. Dnes (29.8.2007) soudce M. Sládek rozhodl, že Terezka bude i nadále izolována (přestože už uplynulo 60 dnů, ke kterým byla původně "odsouzena") a to z důvodu, že stále nemá kladný vztah ke svému otci. A tady už přestává veškerá sranda. Žijeme ve svobodné zemi, máme petiční právo a proto se pokusme my všichni Terezce a její mámě pomoci. Demonstrace před obvodním soudem pro Prahu 8 (správně načasovaná - např. v den odvolacího soudu, po kterém snad bude mít Terezka naději na propuštění, jak bylo dnes v TV řečeno) by myslím bylo to nejschůdnější řešení (+ petice) anebo zkusme také Terezce poslat do léčebny hezké pohledy s pozdravy (adresa je na www.olivovna.cz). Pomozme Terezce!
KDO pomůže Terezce ???
(Luca, 29. 8. 2007 16:47)Víte někdo co konkrétně chce ten její otec, aby udělala? Myslíte, že existuje někdo, kdo Terezce může opravdu pomoci? Je mi jí moc líto, a divím se , že jí nikdo nepomůže.... Luca
Kolik?
(Jula, 29. 8. 2007 16:44)..A kolik stojí pobyt Terezky, která je úplně zdravá a kolik na ten pobyt přispěje její otec, který souhlasil s jejím umístěním. Je to fakt absurdistán¨, chudák holka. Nachápu, jak si někdo může myslet, že s takovým přístupem si dítě získá !!!!!!! Děkuji
VŠEM, kteří si myslí,
(Patricie, 27. 8. 2007 19:02)že paní Smutná Terezce bránila ve styku s otcem a gumovala jí mozek, tak vás ujišťuju, že to není pravda. Kdo jste viděli pořad "Na vlastní oči" z 27.6.2007, tak to víte. Další podrobnosti pak byly v týdeníku LN "Pátek" ze srpna t.r. Rodiče Terezky se rozešli (nikoliv rozvedli), když Terezce bylo 6 měsíců. Takže je logické, že otce neznala. Bylo také řečeno, že p. Choc se při návštěvách Terezky v bytě p.Smutné choval odměřeně, s dcerou neuměl jednat a spíše ji svým chováním odrazoval. A také p. Smutná uváděla, že p. Choc nebyl jejím těhotenstvím nadšen ("no to snad nemyslíš vážně!") a nechtěl, aby se Terezka narodila. To všechno, co se od června děje, je výsledkem pomstychtivosti p. Choce a soudce - prostě se společně rozhodli, že Terezku a její mámu zničí. Jak pronesl p. Choc - "prostě z principu". Představte si, že jste 10letá dívka, která se dobře učí, je pohybově a hudebně nadaná a víkendy po celotýdenní práci ve škole musí trávit u otce. Nemůže si odpočinout ve své posteli, u svých hraček, se svými kamarády v Praze 8, musí být v bytě na druhém konci Prahy s člověkem, ke kterému nemá vztah, který jí není příjemný a který celé její letošní letní trápení zavinil. A to nemluvím o tom, co se děje od 25.6. t.r., kdy je Terezka izolovaná (dokonce jí vzali mobil, známí jí nesmí předat dárky, zatímco ostatní děti v léčebně tyto možnosti mají), také přišla o pobyt u moře, na táboře a také o 3týdenní krasobruslařské soustředění. Nepochopím otce, který dokáže svou dceru a její mámu takhle systematicky ničit. Mimochodem, p. Smutná uvádtěla, že když se p. Chocem před lety seznámila, přestavil se jí jako fotograf, záhy ovšem zjistila, že je topičem. A nyní je prý nezaměstnaný? Pražák v nejlepší věku a nemůže sehnat práci? To všechno už o něčem svědčí, i když bych mu nerada křivdila. Ještě, že už mám děti dospělé (30-40 let), také jsem kdysi měla s manželem problémy, ale vyřešila jsem to nakonec tak, abych s dětmi přežila ve zdraví. Nedovedu si představit, že by moje dcera zažívala totéž, co Terezka. Asi by to psychicky nezvládla. Obdivuju Terezku, že to jakžtakž zvládá a že se už z toho doopravdy nezbláznila. Lidi, víte co by bylo potřeba? Podepisovat na podporu Terezky petice a pořádat velké demonstrace. Dneska kdekdo demonstruje, proč bych nemohli my, normální lidi se zdravým rozumem, vyjádřit také svůj názor?
Ještě jedna kategorie
(Slávek, 25. 8. 2007 21:14)
Na jednu kategorii otců se v předchozím výčtu nedostalo. Na kategorii skutečných násilníků, tyranů, despotů a já nevím jak ještě nazvat všechny ty kreatůry, kteří se nějakým omylem stali nezaslouženě otci dětí...
Pátral jsem v dostupných zdrojích po tom, jaký byl příp. jaký je otec Terezky.
Těžko říci, zda informacím věřit. Jsou z netu a tady nikdy nemáte jistotu. A osobně nikoho ze zůčastněných neznám.
A přesto, nebo spíš právě proto, bych si nedovolil otce Terezky zavrhovat a odsuzovat. - Vy ano?
Jeden z těch zdrojů tvrdí, že oba rodiče zná dlouho. A že kolem otce Terezky je vždy houf dětí, prý je to bavič a sympaťák. - Pak by mohl být postoj matky čirou závistí, žárlivostí...
Nic netvrdím, nikoho nepřesvědčuji. Jen trochu uvažuji, co a jak mohlo být a co je...
Skutečnou a úplnou pravdu znají jen otec s matkou. A i ti znají (z velké míry) jen tu "svoji pravdu". - Po dlouhou dobu se zaobírali jen svými vzájemnými křivdami. Na živou - JEJICH - Terezku při tom zapomněli.
Renatě S.
(Slávek, 25. 8. 2007 21:00)
Právo otce nebýt otcem, je v pořádku? - Kdo mu ho vzal? - Snad rozvod? - Nikoli. Bývalá žena, která nechce respektovat autoritu soudu a nechce respektovat, co určuje rozsudek.
Po rozvodu táta najednou není tátou, změní se na otce (nebo je to "on" nebo "ten").
Mnohý otec je svojí bývalou degradován na pouhého platiče alimentů.
---
O to tady jde.
---
Kauza Terezky je symbolem boje za návrat úcty a respektu zavrženým mužům. Nic víc a nic míň.
Kdyby tak z toho Terezku šlo vyjmout a dát jí volnost. No jo, ale co by si s ní počala?
Má znovu žít s matkou, která je plná nenávisti? - To je jen pokračování psychického pekla. Návrat zpět.
---
Je mi líto všech lidí, kteří si to nedovedou přiznat.
Děti rozumných (normálních) rodičů se o své rodiče zajímají. Zajímají se o ně i v případech, kdy tak nějak "nejsou", třeba protože jsou plodem lásky jedné noci. A následneného rozhodnutí, nechat si existenci dítěte sobecky pro sebe. Takové děti vyrůstají v jakémsi vakuu a je přirozené, že se své matky jednou zeptají: "Kdo tě to tenkrát oplodnil? Duch Svatý to asi nebyl, viď mami?"
Kauza Terezka však je modelem pro osud jiných dětí. Sice těch, jejichž příchod na svět nezůstal otci utajen, ale krátce nato se vyskytly osudné nejasnosti, pochyby, nedůvěra... Strach, obavy...
Ale jsou tu (v ČR) i další děti. Děti rodičů, které zažily roky krásného dětství a milující lásku obou rodičů. Jenže pak se něco pokazilo a ony spolu s rodiči prošly rozvodovými tahanicemi, vyslechly si mnohé tendenční polopravdy a někdy i lži. A změnili svůj, původně milující, vztah k jednomu z rodičů. A změnili ho nespravedlivě, protože v těchto případech nikdy není vina jen na jedné straně.
Případ Terezky je složitý. Ale to je každý jeden případ v této zemi. A každý jeden by si zasloužil citlivé a přitom nekompromisní řešení od samého začátku konfliktu. Aby to nevyústilo v takovéto odmítavé a nenávistné reakce.
---
Rozchody a rozvody by se měly začínat společným rodičovským sezením v pracovnách dětských a rodinných poradců a psychologů. Nikoli právníky, žádostmi o rozvod a majetkovými tahanicemi. - Jenže to je čirá UTOPIE.
K doplnění předchozího
(Renata S., 14. 8. 2007 12:13)......kromě zabírání a násilných transformací dětské psychiky se vracíme zpět ke konfiskacím a násilnému zabírání majetku?!
Pane plamenný bojovníku Slávku
(Renata S., 14. 8. 2007 12:10)co tak nejednou berete zpátečku? Možná jste si už přečetl v Pražském deníku zprávu, dle které snad půjde Terezka příští týden domů, protože budou hotovy zprávy dvou nezávislých soudních znalců! A navíc se zdá, že se Terezka vrátí ddomů k matce, což mluvčí Slováček, prezentující se coby přestárlý teenager s naušnicí v uchu a vlasy do culíku vysvětlil tím, že "otec nikdy ndžádal svěření dítěte do vlastní výchovy"! A protože se zdá, že Terezka je po všech vyšetřeních evidentně duševně zdravá, tak se soudce stébla chytá, aby to alespoň nějak mohl zdůvodnit, a dopouští se dalšího porušování práv matky tím, že jí zablokuje účet, aby si z něho mohl stáhnout dvě pokuty! Takže spor o výchovu dítěte se teď evidentně bude muset přesunout do oblasti trestního stíhání, kde by měl být soudce postaven před soud za to, že porušil majetková práva!Většina z Vás má jistě také účty v bance, tak si představte, co by se stalo, když se nepodřídíte soudní zvůli - klidně si vezme z Vašeho účtu peníze! Takže kauza Terezky dospěje ke štrasburskému soudu nejen z důvodu týrání dítěte a omezování jeho osobních svobod, ale i z porušování majetkových práv a poškozování cizí věci! Ať už jsou ty pokuty paní Smutné oprávněny či ne, neopravňuje to žádný soud ani jinou instituci k tomu, aby byl dotyčné svévolně zablokován účet jinými slovy zabrán majetek! To už tady přece jenounbylo nebo se v době demokracie a svobody vracíme zpět do 50. let ke konfiskacím a násilnému zabírání majetku?
Rypoň - Mimoň
(kofola, 14. 8. 2007 12:06)Jestli tvá reakce na příspěvek paní Renaty měla být vtipná,tak se ti to teda moc nepovedlo.Jestli jsi ji myslel vážně,tak jsi trouba,nebo neumíš číst. Přečti si ještě jednou článek,pak příspěvky paní Renaty a zkus zapojit i to,co máš na krku. Třeba se ti podaří nebýt mimoň.
Souhlas s Patrícií
(Jirka, 31. 8. 2007 11:43)