Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Otevřený dopis - výzva

12. 7. 2007

Vážený pane předsedo Soudcovské unie ČR!

 
Píši Vám tento otevřený dopis a zásadně protestuji proti praktikám justice jménem všech slušných lidí, žijících v této zemi a jakožto matka, která se cítí hluboce morálně poškozena přístupem, který je uplatňován ve věcech opatrovnických vůči dětem a matkám formou veřejného násilí, páchaného na dětech soudci, kteří zneužívají svoji nedotknutelnost a pravomoc, nerespektují mezinárodní úmluvy o právech a svobodách dětí a naopak je buď účelově přehlížejí nebo deformují články tak, že za zájmy dětí prohlašují zájmy rodičů, a to především, jak je v posledních letech obvyklé, otců! Pokud se však jedná o odůvodnění zájmu dítěte zájmem otce, dle kterého je 10-letá zdravá holčička, která se nedopustila žádného deliktu, zavřena na psychiatrické klinice suplující neexistující vězení pro děti mladší 15 let jenom proto, aby jí otec za pomoci soudce znemožnil trávit prázdniny na soustředění a u moře a aby neměla prázdniny vůbec žádné, pokud by je kvůli každotýdenním stykům s otcem musela trávit doma, jde nejen o porušení níže citovaných článků Úmluvy o právech dítěte, ale především o zločinnou zvůli soudce,chovajícího se, jako kdyby byl zkorumpován, a podporovaného nenávistným otcem, který se za své existenční i lidské selhání evidentně mstí na dítěti své bývalé partnerce!
 
S ohledem na tyto závažné skutečnosti Vás žádám,abyste se osobně zasadil o odvolání soudce Miloslava Sládka z funkce a o definitivní zamezení jeho činnosti v justičních orgánech. Moje žádost je náležitě odůvodněna jak níže uvedenými články Úmluvy o právech dítěte, tak i samotným vystupováním otce a soudce, kteří se neštítili předvést arogantní a svévolné chování před zraky celého národa prostřednictvím sdělovacích prostředků!
 
Nařízením o předběžném opatření, dle kterého musela paní Markéta Smutná dne 25.6.2007 předat svoji dceru Terezku do dětské psychiatrické léčebny v Motole, se dopustil soudce Miloslav Sládek porušení Úmluvy o právech dítěte, kterou Česká a Slovenská federativní republika ratifikovala dne 7. ledna 1991 a která vstoupila v platnost dne 6. února 1991, a to jmenovitě jejích článků:
 
3.1 - Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti, týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány
 
12.1 - Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názoru dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.
 
12.2 - Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství.
 
13.1 - Dítě má právo na svobodu projevu, toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte.
 
16.1 - Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst.

16.2 - Dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.
 
31.1 - Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti.
 
36.- Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, chrání dítě před všemi ostatními formami vykořisťování, které jakýmkoliv způsobem škodí blahu dítěte.

37. - Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí, aby:

a) žádné dítě nebylo podrobeno mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání

b) žádné dítě nebylo nezákonně nebo svévolně zbaveno svobody. Zatčení, zadržení nebo uvěznění dítěte se provádí v souladu se zákonem a používá se pouze jako krajní opatření a na nejkratší nutnou dobu.
 
Úmluva o právech dítěte obsahuje preambuli a 54 článků, které zajišťují dítěti jeho lidská práva a svobody, ale nestanoví mu žádné povinnosti!
 
Jak je známo, nařízení o předběžném opatření předcházela právě žádost matky o to, aby styk dítěte s otcem nebyl přes prázdniny upraven, na které soudce reagoval kromě zmíněného nařízení prohlášením, že "holka bude na psychiatrii tak dlouho, dokud se nenaučí otci říkat tatínku" . Matka styku dítěte s otcem nebránila a to snad může dokázat i holčička sama, proč tedy nikdo nevyslechl holčičku v souladu s jejími právy, danými článkem 12.1? Zřejmě proto, že nebylo v zájmu otce a soudce, aby byla v souladu se svými právy dle článků 12.1, 12.2 a 13.1 vyslechnuta!
 
Otec se první dva roky o dítě vůbec nezajímal a pokoušel se zbavit svojí rodičovské odpovědnosti zpochybňováním svého otcovství. Matka se s ním rozvedla ještě před narozením dcery a jak vyplývá z posudků psychiatrů a soudních znalců, o dítě se vzorně starala, dítě má jisté talentové předpoklady, které jsou u něj matkou podporovány a rozvíjeny- trénuje krasobruslení, chodí na flétnu. Dítě tedy není nijak postižené ani zaostalé, ale naprosto normální a zdravé,což dokázalo i lékařské vyšetření na Dětské psychiatrické klinice v Motole. Když však chtěli lékaři zdravou holčičku pustit domů, aby se tak jako ostatní děti mohla radovat z prázdnin, co udělal soudce? Svévolně zakázal propustit dítě z nemocnice a pohrozil lékařům stíháním za maření výkonu soudního rozhodnutí! Takže pod prohlášením o maření výkonu soudního rozhodnutí skryl nejen porušení článků 12.1, 12.2 a 13.1,kterého se dopustil již vydáním tohoto nařízení, ale dopustil se porušení dalších článků 16.1, 16.2 a 37b).
 
Jak uvedl psychiatr MUDr. Karel Humhal, který provedl psychiatrické vyšetření malé Terezky již předtím, a které ještě potvrdila vyšetření odborníků z motolské nemocnice, Terezka je naprosto zdravé dítě, které je fixované na matku a bezdůvodný a násilný pobyt na psychiatrické klinice je pro ni kontraproduktivní, protože jí může nejen způsobit těžké psychické trauma, ale vyvolat nezvratitelnou nenávist k otci pro zbytek života, k čemuž již nepochybně došlo, protože touto neadekvátní reakcí se soudce dopustil rovněž porušení článků 36 a 37a)
 
Nařízením o předběžném opatření, kterým reagoval soudce za podpory otce tak, že ji nechal bezdůvodně zavřít na psychiatrické klinice proto, aby jí zabránil zúčastnit se soustředění a odjet s maminkou k moři, opět svévolně porušil soudce článek 31.1!
 
Jestliže si otec za 10 let nedokázal vytvořit vztah k dítěti přirozeným způsobem a navíc ještě v prvních dvou letech jeho života pochyboval o svém otcovství, je naprosto vyloučené a absurdní, aby si nyní vynucoval lásku a důvěru dítěte násilnou aplikací mocenských prostředků!
 
Dítě, i když nezletilé,. je živá bytost, která vnímá, cítí a slyší, a obzvlášť v tomto věku už má vytvořen svůj náhled, dítě rádo má nebo nemá, a nedá se manipulovat ani matkou ani otcem!
 
Dítě není věc v majetku státu, ale orgány naší justice s dětmi takto bezohledně jednají a soustavně a svévolně tak porušují jejich práva, daná výše uvedenými články úmluvy!!
 
Vystudovala jsem VŠE a i když nejsem odborník v právní oblasti, mám dvě zkoušky a tudíž i dostatečnou povědomost o aplikaci a porušování práv,byť i z oblasti obchodní. Nemusím však být odborník, abych nepochopila, o co v tomto případě otci jde, protože je to otec, který selhal nejen jako zajistitel a živitel rodiny, ale evidentně i lidsky a partnersky, protože jestliže se snaží takovýmto způsobem zabránit dítěti v jeho zájmech, nechce ho pustit na prázdniny a snaží se ho za každou cenu odtrhnout od matky proti jeho vůli, aby si na něm za pomoci zvůle soudní pravomoci vynutil vztah k sobě,je to čistě projev pomstychtivosti za jeho uražené mužské ego. Maminka se po rozpadu manželství nezhroutila a pomohla si sama, je vidět že se o dítě dokáže postarat a zajistit mu vše potřebné, má vyšší vzdělání než otec a je zřejmě schopnější i finančně, což uražená mužská ješitnost těžko snáší.
 
A tak cíleně znepříjemňuje matce život a ničí ji v té nejcitlivější oblasti - přes dítě, které přes veškeré snahy takovýchto pomstychtivých otců bude mít vždy silnější pouto k matce než k otci, ať už s ním žije v úplné rodině nebo ne, protože jak i psychologové potvrzují, matka je tou nejdůležitější osobou pro dítě, protože mu dala to hlavní - život, a to je zákon přírody, který je nad všechny zákony světa a který nikdy žádný takový "otec" nezničí, ať mu arogance a zvůle státní moci pomáhá sebevíc.
 
A aby se nemohlo náhodou dokázat, že dítě prosperuje i přes nepřítomnost takového "otce", vymýšlíte si "syndrom zavrženého rodiče", pod jehož záminkou rvete plačící a "mami" křičící děti matkám z náručí, abyste je odtáhli do Argentiny,kde jsou pod vzornou péčí otce zavšivené, špinavé a bez školní docházky postupně ztrácejí gramotnost,a když se malá 6-letá holčička po tom, co jí odervete od mámy, pokusí v Portugalsku o sebevraždu, tak abyste podobným excesům zabránili příště, pod hrozbou exekuce, pokud a vězení matce necháte zavřít dítě na psychiatrii!
 
A otec, podporovaný arogancí státní moci, se k soudu nejenže nedostaví, ale na otázku, zda se neobává, že ho dítě bude nenávidět, není odpovědi schopen a tak pouze vyhýbavě vysvětluje, že "na to se nedá jednoznačně odpovědět jen tak po telefonu a že by si to vyžádalo delší diskusi a ........"! Jestliže však soudce možnost nenávisti k otci připustil, připustil tím již předem možnost svého pochybení, tak jak mohl takové nařízení o předběžném opatření vydat, když sám o jeho pozitivním výsledku předem přesvědčen nebyl? Jednalo se tedy i u něj o pomstychtivost, kterou chtěl zničením dítěte srazit na kolena matku? A to je podle Vás jednání, hodné člověka, který má chránit práva a zájmy dítěte? Ne, tady se jedná o zájem dítěte, nadiktovaný zájmem otce za účelem zničení dítěte a pomsty matce, a tím o porušení posledního článku z těch, které jsem zde v souvislosti s touto kauzou citovala - článku 3.1!!!!
 
Jste-li slušní lidé, kteří právo a zákon ctí a nikoliv degradují na mocenský prostředek k aplikaci veřejného násilí, tak takový člověk jakým je Mgr. Miloslav Sládek, nemá mezi Vámi co dělat, zrovna tak jako mezi Vámi nemá co dělat nejmenovaná soudkyně, která se vyjádřila, že by to řešila "odejmutím dítěte matce z péče a výchovy a zákazem jejího styku s dítětem".
 
Nemůžete řešit spory mezi rodiči o dítě tím, že je násilím odeberete matce, protože tím nejvíce poškodíte dítě samotné. Matka, i když bude Vámi zavřená ve vězení, aby byl její přístup k dítěti zamezen úplně, se bude snažit přežít za všech okolností právě kvůli svému dítěti, ale dítě, vyrvané násilím z mateřského lůna, i když už mluví a chodí, bude poznamenané na celý život. Současné praktiky, s jakými přistupují soudy k matkám a dětem, už tady totiž v minulosti byly - jednak deportace dětí a matek do koncentračních táborů gestapem a zvůle, s jakou postupovaly soudy za komunistického režimu proti jeho odpůrcům, jako například nejznámější inscenovaný proces proti JUDr. Miladě Horákové, od jejíž popravy zločinným komunistickým režimem uplynulo dne 27.6.2007 přesně 57 let!
 
I když znám muže ze svého okolí, kteří jsou dobrými otci i partnery, tento případ to rozhodně není a obzvlášť teď po tomto excesu by tomuto"štrasburskému otci" jménem Lubomír Choc měl být styk s dítětem zamezen úplně, protože je pro dítě nebezpečný, a soud by měl jemu doporučit, aby své nenávistné a pomstychtivé emoce konzultoval s psychiatrem nebo psychologem on sám!
 
 
 

Komentáře

Přehled komentářů

Anno F.,

(Jan Havel, 14. 7. 2007 16:40)

smekám, přesné a výstižné, lépe bych to nenapsal:)

Mrazí mě ......2

(Anna F., 14. 7. 2007 16:37)

Celou věc vidím také tak trochu z jiné strany než většina diskutujících, vzhledem k tomu, že má profese má k justici blízko a hodně soudců osobně znám. Působí na mě děsivě, kolik z nich za paragrafy není schopno vidět člověka. Měla bych mít důvěru v justici, ale já z ní mám strach. Strach z toho, že jednoho dne někdo internuje moje dítě nebo jeho kamarády.. Zákon tvoří určitý rámec, v kterém se soudce má cestou výkladu práva pohybovat. Pokud bude pouze mechanicky a formalisticky aplikovat jednotlivé paragrafy na jednotlivé kausy, může za chvíli jeho práci nahradit dobrý počítačový program. Podstata práce soudce však spočívá kromě znalosti zákonů též v osobním lidském přístupu k věci, v jeho rozhodování se kromě znalosti práva má zúročit i lidský rozměr jeho duše a zralost jeho osobnosti. Znám samozřejmě spoustu skvělých soudců, kteří nezapomínají na citlivý přístup k lidem ani ve sporech, kde jde "jen" o peníze či věci. A také pár skvělých opatrovnických soudců, kteří tuhle práci dělají, protože je baví a protože chtějí pomoci dětem, které to potřebují. Ve většině případů ovšem na opatrovnickém oddělení končí soudci nejmladší bez zkušeností nebo soudci neschopní, které je třeba někam "uklidit", neboť opatrovnická agenda se považuje za jednodušší, a to jak procesně, tak i hmotněprávně. To je samozřejmě nejzásadnější omyl. Pokud jde o běžnou civilní agendu, jistě vám ovlivní život, zda v rámci vypořádání společného jmění dostanete barák vy nebo bývalá manželka, nebo zda budete muset půjčené peníze vrátit či nikoli, ale mnohem víc ovlivní život člověka, jestli je v dětství svěřen do výchovy matce, otci či třeba prarodičům, zda je odebrán z rodiny, kde je týrán, dříve, než ho rodina usmrtí atd.atd. Opatrovnický soudce by měl být vyzrálá osobnost s vysoce rozvinutým sociálním cítěním a schopností empatie, který dokáže mezi paragrafy najít takovou cestu, kterou nezpůsobí vážné trauma komukoliv ze zúčastněných osob. To se bohužel často děje, a pokud je v takovém případě některými kolegy považován soudce téměř za hrdinu pro své odvážné průlomové rozhodnutí a jsou na jeho podporu militantními tatínky pořádány demonstrace, ptám se, kam se v této mašinerii ztrácí Terezka, její pocity, její bolest a nejistota, jak všechno vlastně dopadne? Diskutovala jsem o tom s jedním trestním soudcem, který mi řekl, že je to stejné, jako když bere někoho do vazby, tam je také presumpce neviny, a přesto se ten člověk do vazby vezme. To je srovnání, které musím ponechat bez komentáře. (Mimochodem, víte kolik práv má zaručených trestním řádem člověk vzatý do vazby?) Na otázku, jestli by to viděl stejně, kdyby šlo o jeho dítě, odpověděl, že je sprosté takto argumentovat a jeho děti ať do toho netahám. Obdobně uvažuje většina soudců, které znám. Vracím se k nadpisu předchozího článku. Mrazí mě....

Mrazí mě z toho, co je možné

(Anna F., 14. 7. 2007 16:35)

Zdravé dítě, které se ničím neprovinilo, je odebráno z domova, odtrženo od matky, s níž dosud spokojeně žilo a internováno na dosud těžko odhadnutelnou dobu. Jak je něco takového možné ve státě, který si říká právní a demokratický? Naposledy byly děti internovány bez zaviněného důvodu v době režimu, který s demokracií neměl nic společného (míním dobu přes padesát let zpátky). Dodnes se o tom točí filmy, nad kterými pláčeme a jsme právem otřeseni. Jaký je však rozdíl mezi těmito dětmi a Terezkou? Snad jen že ve svém "vězení" má plnohodnotnou stravu a tu a tam nějakou možnost zábavy. Podstata je ovšem stejná. Zbavení osobní svobody nevinného člověka, který se nemůže dostatečně účinně bránit. Promiňte mi příměr: často zapomínáme ve své samolibé aroganci, že jsme součástí přírody a že leckteré věci u nás fungují na přirozené bázi tak, jako u ostatních živočichů. U drtivé většiny živočišných druhů se o mládě stará matka, která je s ním neoddělitelně spjata od momentu početí a ve vytvoření vazeb má prostě před partnerem "náskok", který je v určitém biologickém smyslu pro partnera těžko dohnatelný. Samec v přírodě buď pouze splní rozplozovací roli a mizí, nebo je samici a mláděti ochráncem a živitelem. Je tedy naprosto přirozené, že dítě má užší vztah k matce a vztahu k otci, který mu není tak úplně vrozen jako v případě matky, se teprve musí učit. Je na otci, jakým způsobem si dokáže dítě získat a to nezávisí jen na tom, zda má možnost strávit s dítětem to nebo ono penzum času. Malé děti instinktivně vycítí, kdo k nim vztah má a kdo nikoli, i kdyby otce viděly jen zřídka. Pokud dítě otce odmítá, pokládám za velmi zjednodušené vinit z toho jen matku. Je třeba se zamyslet nad tím, proč dítě otce odmítá, mluvit s ním o tom a třeba i (světe, div se) připustit, že dítě má k odmítání otce svůj reálný důvod. Vždyť ani nám dospělým není se všemi lidmi dobře, zkusme si představit, jak by nám bylo, kdybychom s nimi měli trávit každý druhý víkend a půlku prázdnin (dovolené). Dokud se nedokážeme vcítit do pocitu dítěte, představit si jeho situaci na sobě nebo na svých dětech, nikdy nebudeme mít ten správný pohled na věc. Zkusit vidět věc očima dítěte, které bez viny a bez možnosti obrany trpí za spor rodičů.

To Chachar

(Jirka, 14. 7. 2007 15:37)

Víš říká se, že když vzteklý kůň neví kam, tak alespoň kolem sebe kope. Musel jsi perlit když jsi mne kritizoval. Allance se tedy omlouvám za jedno vypadlé l a Kofolinka to jsi si vymyslel Ty. Já jen vyskloňoval slovo Kofola. Ale s jedním s Tebou souhlasím. To o těch jedincích co nepřipustí názor jiného. Jen si chat přečti a co jich najdeš. Smůla je, že se do té skupiny musíš zařadit taky.

pro Jirku

(Chachar, 14. 7. 2007 15:16)

Komolit jména druhých abys je ponížil, to je zřejmě tvá parketa...
viz: kofolinka, místo kofola, Atlanka, místo Atllanka...
Jestlipak víš, že to je známka nevyrovnaných a pokřivených jedinců neschopných přiznat právo na názor někomu jinému než sám sobě?

Atlanko, Atlanko

(Jirka, 14. 7. 2007 12:50)

Že zde vládne cenzura to psali již jiní. A dětská pornografie toho jsem dalek. To byl jen odkaz na stránky dcery zmiňované soudkyně, když tato má s matkou Terezky k přístupu dětem mnoho společného.

Domov Terezce

(Vlasta Čudanová, 14. 7. 2007 12:43)

Očividně je Terezka oběť SPORU, který rozhodl soudce PRŮLOMOVĚ! Docela se nedivím soudci. Dostal návrh na řešení od spolků podporující návrh pana Choce na "reintegraci" vlastního dítěte. Chyba byla, že druhá strana podporována všemi 16 ti spolky na "ochranu dítěte" nedala rovněž návrh. Já ho nyní dávám:DOMOV TEREZCE. Navrhuji, aby dítě mělo právo na vlastní domov, pokud má oba rodiče, anebo alespoň jednoho z rodičů, který chce se a umí se o dítě postarat. Návrh DOMOV TEREZCE vypadá takto:
Střídavá péče rodičů, ale tak, že dítě bude bydlet ve SVÉM bytu-tedy bude mít SVŮJ DOMOV a rodiče v jeho bytu budou mít svůj koutek na věci. Po týdnu se budou střídat v bydlení a ve starosti o Terezku. Terezka bude mít možnost chodit do svých kroužků, za kamarády. Pokud bude omezována některým s rodičů, bude mít možnost zavolat na svého opatrovníka, přičemž opatrovníci budou ustanoveni dva a budou - alespoň jeden z nich vždy mít nepřetržitou službu, aby kdyby kdokoliv Terezce ubližoval, ona mu mohla zavolat. Pokud v případu Terezky, dítě odmítá svého otce, je na otci, aby tím, že bude se starat o Terezku v jejím bytu, našel k Terezce vztah. Na druhou stranu je třeba, aby Terezce opatrovník, za přítomnosti obou rodičů, vysvětlil povinnosti Terezky uposlechnout rodiče k návratu domů, režim spánku, režim povinností Terezky v době školy a režim běžné domácnosti. Otec ani matka nemůže dítě nutit k tomu, aby jedlo, co otec nebo matka uvaří, ani jiné věci - například to, aby s ním Terezka mluvila. Může však vyžadovat povinnosti, které souvisí s hygienou dítěte, s tím, aby mu dítě sdělilo s kým a kde se bude zdržovat. Co vše má Terezka za povinnosti a práva je třeba dohodnout NIKOLIV příkazem Terezce a bez Terezky, ale za účasti rodičů, psychologa, opatrovníka a Terezky a vytvořit z tohoto sezení tzv. "Dohodu mezi rodiči a dítětem"
Kdokoliv odmítne spolupracovat, pak by měl ztrácet nárok na to, aby se zúčastnil výchovného procesu dítěte. Odmítne-li spolupracovat Terezka, pak ji zastoupí opatrovník a psycholog a dohodu uzavřou bez ní.
Kdo pořídí byt: Každý z rodičů může navrhnout kde bude Terezka bydlet, připadá v úvahu byt nájemní, byt vlastní - někoho z rodičů, kam se Terezka nastěhuje a rodič, který byt dočasně uvolní, umožní, aby druhý rodič bydlel dočasně v tomto bytu. Náklady hradí rodiče každý napůl s tím, že složí zálohu na úhrady takového bytu v jejich předpokládané 3 měsíční výši předem. Pchopitelně je v kolizi zákon o deregulaci nájemného a zákon o nájmu a pronájmu. I tato věc se však dá řešit tak, že žádný z rodičů vlastně není v pronájmu, jen na dočasné návštěvě u Terezky, proto pouze, jedná-li se o nájemní byt, nahlásí pronajimateli, že v bytě bydlí 2 osoby. A to střídavě osoba ta a střídavě ona. Je třeba s pronajímatelem tuto věc dohodnout zcela otevřeně a písemně si nechat potvrdit souhlas pronajimatele s touto skutečností.
Opět, pokud jeden z rodičů bude v prodlení s úhradou nákladů předem, ztrácí nárok na uplatnění svých rodičovských práv, neb i tímto prokáže, že není schopen dítě vychovávat a pečovat o něho.
Střídavá péče rodičů může trvat tak dlouho, dokud se oba rodiče nedohodnou na jiném způsobu a nesdělí tuto dohodu soudu.
Pravidla tohoto způsobu střídavé péče míním navrhnout jak Džamile Stehlíkové, tak soudci Sládkovi, tak oběma rodičům.
Prosím ATLLANKU, aby dala o tomto návrhu "Domov Terezce" hlasovat v anketě

pro Jirku

(Atllanka, 14. 7. 2007 9:06)

Tvůj příspěvek, tento:

"Pro Kofolku (Jirka, 14. 07. 2007 02:00)
Kofolko věz že každý z rodičů chce aby jeho děcko byl duševně vyzrálý člověk který se plněhodnotně zapojí do společnosti. Jenže to chce docílit JUDr. Sládek a ne Vy těmi hysterickými výkřiky. A propo když už kdo se má někdo za co stydět tak si přežvejkej kdo. Když JUDr. soudkyně která pochopitelně rozhoduje o výchově dětí jiných rodičů, syna vychová tak až dospěje do kriminálu a další dítě (naštěstí s jiným otcem) se začalo živit takto http://baby..... tak nevím kdo se má za co stydět. No naše rodiče jim říkali štětky, dnes se jim říká celebrity"

Ve kterém jsi dal odkaz na dětskou erotickou fotografii ti byl smazán, a nyní byl tvůj odkaz upraven tak, aby nešel načíst - zároveň tě upozorňujeme, že tvou dostupnou identifikaci nahlásíme netové policii, pokud se pokusíš něco podobného zde zopakovat!

Pro Lucii a ostatní maminky

(Jan Havel, 14. 7. 2007 8:49)

Dobrý den, vím o čem mluvíte a je to, bohužel, přesně tak jak tu popisujete - "otec" který se neštítí pomlouvat ženu, s níž má děti před nimi samými, by měl dostat do OP razítko - pro další chov nepoužitelný, a být zbaven jakéhokoli práva na styk s ním. Toto se v brzké době zřejmě nestane, protože žijeme v absolutním patriarchátu, a jediné co žena nad námi dosud měla navrch, bylo a je, že může rodit a kojit děti, a že tedy je přirozené, že se mateřské péči, které se nic nevyrovná, dávala dosud sice pochybná, ale přece jen jakási přednost i před zákonem. A toto jedinné právo se v roce 2004 rozhodli čeští zákonodárci ženě vzít, a nyní se podle toho i snaží znásilnit její děti, vymývat jim mozky a nutit je ke styku s rodičem, jehož zavrhly již v době, kdy s nimi pobýval v rodině, protože byly svědky jeho křiku, nespravedlnosti, a mnohdy i surového bití jejich milující maminky, a nebo jej dokonce ani neznají.
Svět, který bere milujícím matkám děti se zbláznil, a jediné v čem vidím naději do budoucna je to, že ženy tak jako v USA i jinde ve světě začnou více využívat anonymní spermabanky, a nebo zůstanou neprovdány a nebudou uvádět identitu otce, aby tak předešly případnému týrání vlastních dětí po ztroskotání vztahu. Samozřejmě, že se tak vzdají alimentů, ale dostatečně schopná ekonomicky činná žena se bez těch pár šupů obejde, zvláště když mnozí z tzv. "tatínků" se placení všemožně vyhýbá, a sociálka zahrnuje tyto dlužné částky mamince do příjmů.
Je zde anketa, ve které všichni co zde píší předpokládám již hlasovali, a podle výsledků je vidět pánové, o co vám ve skutečnosti jde - o princip:
"Když si myslela, že mě odkopne, spletla se, a ještě uvidí, mrcha jedna, že?" Je to tristní, ale toto je váš nejčastější motiv, nevidíte, neslyšíte, a já jen doufám, že vaše vlastní děti vám jednou za toto, šlápnou s chutí do úsměvu...
I ony totiž jednou přestanou být bezbranné hračky vašich sobeckých eg a dospějí, a lecos pochopí...

Ženy, matky a skutečně milující otcové, pozvedněte svůj hlas, a protestujte proti zavření Terezky, protestujte proti jejím slzám, které roní za svou maminkou.... protestujte hlasitě a denně, zvůle ufňukaných zlosynů nevážících si svých maminek nesmí zvítězit! Terezka je malá holčička - dítě, ne zmenšenina její maminky, kterou její bývalý partner tak nenávidí, že se neštítí ničeho a mstí se i jí!

Něco k vašemu komentáři

(Mamince 3 dětí, 14. 7. 2007 8:30)

Každý se na to zřejmě díváme ze svého pohledu a shodneme se zřejmě jen na tom, že umístění holčičky do psychiatrické léčebny je HRŮZA a NESMYSL. Vy se zastáváte matky a její verze, já verzi otce neslyšel takže bych chtěl předem říct, že NETVRDÍM že on je ten správný, jen se na to snažím dívat ze své stránky. Terezka chtěla, aby se sešli oba rodiče dohromady. Já na tohle kdysi přistoupil. Jediné, co jsem však viděl, bylo dítě s přesně naučenými frázemi, kdykoli jsem chtěl aby mi podala hračku, podívala se na maminku, kdykoli jsem se jí na něco zeptal, opět se napřed podívala na matku. Kdyby má bývalá žena spolupracovala, tak by bylo vše v pořádku, jenže ona nehla ani brvou a celá tato "schůzka" skončila tím, že na mě exmanželka vyštěkla: "Stačí ti to?" Já si myslím, že jestliže jsou u toho oba rodiče, to dítě se uvolnit nedokáže. Momentálně jsem v kontaktu s Fondem ohrožených dětí a několikrát jsme za jejich asistence dceru dostal. Dvakrát u toho byla bývalá žena, dvakrát jsme měl dceru sám. Nedovedete si představit ten rozdíl. Pokud je pravda ta, že Terezčina matka do ní opravdu hustí jen samé negativy na otce, schůzka Terezky a obou rodičů, dle mého názoru, opravdu není řešení. Stejně tak v situaci, kdyby byl otec ten špatný, zase by to k ničemu nebylo.
Píšete tu, že dva roky znevažoval své otcovství. Jen nevím, k čemu by mu to bylo, kdyby opravdu nebyl přesvědčený o své pravdě. Alimenty zpětně by mu stejně napařili, až by se to provalilo a jaký by byl jiný důvod proč otcovství neuznat? Nechci se zastávat otce, ale varianta, že by to dělal jen z principu mi nesedí, protože pravda by stejně vyšla najevo a mohla by být ještě horší. Nikdo do nich nevidíme, nikdo nevíme, jak to bylo s jejich partnerskými vztahy před rozvodem.
Nechci se zastávat ani matky ani otce, nevím, kde je pravda. Jen se mi nelíbí, že si lidé utváří názory jen podle toho, co se píše v novinách a podle toho co "lidi říkají". Já bych svou dceru sice na psychiatrii nikdy umístit nenechal, ale souhlasím s názorem nějaké paní, která tu psala, že by se mělo vymyslet náhradní řešení, nějaký způsob, aby ovlivňování dětí matky neměly tak jednoduché a aby se svého práva dovolali i tatínkové. Ale hlavně aby už nedocházelo k takovým omylům, jako že dítě je zavřené na psychiatrii na bůh ví kolik měsíců!

Syndrom

(FILI, 14. 7. 2007 8:20)

Syndrom zavrženého rodiče se projeví tehdy, když je dítě od jednoho z rodičů trvale izolováno, když se s otcem třeba tři roky nevidí a za tu dobu je mu vtloukáno do hlavy, že ten rodič, se kterým se nestýká, je špatný, je zlý, je mu podsouván výčet jeho špatných vlastností. A ten rodič, který díky tomu, že dítě nevidí, nemá možnost dítě přesvědčit o opaku. Já myslím, že u vás se spíš jedná o sviňárnu ze strany vašeho bývalého muže, který chce zřejmě slyšet od dětí na mámu jen to špatné. Jak z toho ven vám, bohužel, neporadím, protože s tímhle zkušenosti nemám.

Syndrom zavržené matky

(Lucie, 14. 7. 2007 7:59)

Podle rozboru rodinné sitace, o který požádal p. Choc Sdružení spravedlnost dětem jsem zjistila, že zřejmě trpím syndromem zavržené matky.
Když jsou děti u otce, neustále mne před nimi negativně hodnotí. Používá na mne hanlivé výrazy, posmívá se mé výchově dětí, tvrdí jim, že ho po x letech po rozvodu stále okrádám... Podle ohlasu u dětí také reguluje přísun svých citů i financí k nim.
Starší dcera se maminky zastává, to je špatné. Otec se s ní hádá, je na ni sprostý a nějaký dárek si tak ani nezaslouží. Mladší dcera se snaží moc nereagovat na jeho výtky, emoce se snaží spíše uklidňovat. Za to si od otce vysloužila větší přízeň, finanční odměny a mimořádné dárky.
Pánové se SZR poraďte mi prosím. Myslím, že SZR u matky je evidentní, možná by se dal identifikovat i syndrom zavrženého dítěte?

pro zastánce p. Choce

(Maminka 3 dětí, 14. 7. 2007 7:23)

Neustále napadáte maminku Terezky a vyzdvihujete práva p. Choce. Dokážete pomluvit každý krok paní Smutné a omluvit jednání p. Choce. Ale kdo je p. Choc?
Z toho, co jsem zjistila, je to člověk, který se velmi necitlivě choval ke své ženě před rozvodem a v době rozvodu. Člověk, který nejprve bojoval za to, aby bylo popřeno jeho otcovství. Člověk, který nikdy neměl zájem o společná setkání s dcerou i s matkou, ačkoliv mu to navrhovala právě dcera Terezka. A člověk, kterého pramálo zajímá život Terezky, její zájmy a pocity.
Maminka Terezky se nyní chová jako správná matka. Bojuje za své dítě, za jeho bezpečí, za jeho čistou duši. Snaží se prostě bojovat, jak se dá. A přiznejme si, v našem právním státě se hodně sporů řeší jen díky medializaci.

Otec Terezky, který musel přijmout fakt, že popření otcovství mu bylo zamítnuto, zřejmě neunesl, že jeho bývalá žena je schopna sama (a dobře) dceru vychovávat. Neslyší volání své dcery o společná setkání, o dohodu.
Nechci se dotknout některých, zde přítomných mužů s pohnutými příběhy a aktivním vztahem ke svým dětem. Ale p. Choc podle mne nechal situaci vyhrotit zcela promyšleně. Nebojuje o své dítě, bojuje o SVOJE práva!

Pro R. Stauchová

(Kofola, 14. 7. 2007 1:14)

Paní Stauchová. Obávám se.že vše,co se jim snažíte vysvětlit je stejné,jako to známé házení perel sviním.

pro Fili

(Kofola, 14. 7. 2007 1:11)

Ty jsi opravdu ještě nepochopil o co jde? Ti dva se nikdy domluvit nedokážou,což je neštěstí pro to děvče.Ale zrůdnost toho případu je především v tom,že je vůbec možné potrestat dítě za blbost rodičů (lhostejno či matky,otce nebo obou) tím,že ho zavřou do blázince.A to vše v souladu se zákonem!!! Takový zákon je totiž nejen snadno zneužitelný,ale opravdu zrůdný!

A Vy jste zřejmě

(Renata Strauchová, 14. 7. 2007 0:52)

zapomněl, že máme svobodu slova a projevu, takže já se nemusím pouze "opovažovat", nýbrž já si mohu vyslovit svůj názor a odsoudit zavírání dětí do kriminálů, a Vy jste zřejmě asociaovaný člen toho výkvětu mužství, které se tady na těchto stránkách tak elegantně prezentuje tím, jak si léčí své komplexy nedoceněnosti. Zřejmě asi děti sám nemáte a pokud ano, potěš je pánbůh.

Slávkovi a Jirkovi

(Kofola, 14. 7. 2007 0:51)

Normální lidé si z vašich příspěvků udělají obrázek o vás obou sami.Ale vy dva asi potřebujete trošku pomoct s pohledem do zrdcadla,pánové.Já to tedy zkusím.Zkusím vám trošku pomoct.Takže: Pokud to,co píšete myslíte opravdu vážně,pánové,jste odporní tvorové a měli by jste se stydět.

Ing. Renata Strauchová

(Slávek V., 13. 7. 2007 23:52)

Hle, kdopak je paní inženýrka Strauchová? - Asociovaná průvodkyně ovládající tři jazyky. - Vysokoškolačka, zřejmě s vysokým IQ. - A napíše otevřený dopis plný emocionálně zabarvených a tedy nepřípustných přívlastků. Žena, která se opovažuje srovnávat rozhodování soudců v ČR s praktikami gestapa za 2.sv.války, když tvrdí, že umístit Terezku do léčebny je totéž jako deportovat matku s dítětem do koncentračního tábora... - Nemyslíte, že TOTO je tak silná káva, že se z ní adresát asi pozvrací? - Ale ne. On si jen udělá jasno o osobnostním profilu pisatelky ;o)))

To těm slintalům

(Jirka, 13. 7. 2007 23:09)

Tak jsem si pár dnů odpočinul od těchto "uslintaných" stránek jak tady někdo napsal. Taky jsem si všiml jak se hned zaútočí na každého (třeba Lolo) kdo je mimo mísu a jeho názor se nehodí do krámu. I pan Uhl má pravdu že politikům nepřísluší jakkoliv kritizovat soudní rozhodnutí, když dnes si to zopakovala i Orgoníková. A soudce Sládek je frajer, že se pokouší zachránit co se dá a odchýlil se od zaběhlého klišé. Já jsem si na rozdíl od jiných přečetl rozhodnutí JUDr Sládka takže alespoň částečně jsem v obraze. A taky jsem viděl jak matka hovoří s Terezkou před jejím nástupem do léčebny. Byl to projev intrikánské ženy která místo aby dceru uklidnila v ní živila nenávist vůči otci, když to má být právě on kdo za všechno může. Nikdo nepopírá že ji má svým způsobem ráda, že se o ní stará atd. Jenže je to ona kdo svojí patologickou a možná skrytou nenávistí působí na dceru což jí rozhodně nepřidá na duševním vývoji. Ve skutečnosti i poskytuje medvědí službu. A pokud někdo nedá duševnímu rozvoji větší prioritu než jedněm zkaženým prázdninám tak tedy s kým se bavit.
Myslím že v literatuře JUDr. Pávka každý najde odpověď na to co je zač matka Terezky a jaké dopady mohou mít její výchovné vlivy na Terezku.
Jinak se znova opakuji že mám i osobní zkušenosti. Ta moje a bylo to v době po rozvodu při přetrvávajícím společném bydlení na mne posílala čtyřletého syna s klackem což byla trubka od vysavače pokud jsem jí nepomohl s její neschopností zatopit a při mém odchodu aniž bych hlásil kam, na mne syn volal "nezapomeň si vzít prezervativ". No a v dalším její výchovné metody byly že za syna v první třídě psala úkoly neboť se jí nelíbily jeho písemné projevy(lehká mozková disfunkce), později omlouvala jeho neomluvené hodiny atd. Jistě dělala to proto, že ho měla "ráda" aby měl pěkné sešity, nemál dvojku s chování atd. Škoda že u soudu tenkrát nebyl JUDr. Sládek neboť co si vymyslela to jí soud vyhověl. Nejdřív zákaz styku pak mi dala syna do výchovy pak si ho zase vzala zpět. A to nepočítám jak ke mně syna "odkládala" když potřebovala vyrazit. Pozorný čtenář si určitě všimne těch protichůdných názorů. Ano, vždy postupovala tak, aby se jí to hodilo do krámu. A výsledek byl, že její zatím poslední zásah o kterém vím, bylo "vyžebrání" milosti u prezidenta, aby syn nemusel jít sedět.
Tak tohle bych Terezce rozhodně nepřál, když zde existuje ta podoba "matek".
A pokud si někdo myslí, že v mém případě se jednalo o nějakou chudinku tak vězte že na vzdělání nezáleží. Vysokoškolsky vzdělaná soudkyně dnes členka Soudcovské unie na kterou se tady obracejí. Ve své době komunistka až na půdu, navíc soudkyně takže snaha něčeho se domoci byla předem ztracená. Já to přežil, přežije to i otec Terezky, ale jak to poznamená děti, na to už tady nikdo nemyslí. Hlavně aby neměla zkažené prázdniny. Že ano paní Strauchová.

Hlavně ať už ji pustí

(FILI, 13. 7. 2007 16:56)

Nemyslím, že je špatný nápad to, co navrhujete. Proč by si nemohli všichni tři sednout a v klidu o tom promluvit? Samozřejmě za účasti nějakého psychologa nebo klidně několika. Z jejího chování a projevu snad už se konečně něco zjistí. Já bych navrhoval, aby se ti dva ZKUSILI domluvit na nějakém kompromisu. Snad matka pochopí, že všechno je lepší než aby bylo dítě zavřené a snad otec v tomto ustoupí. Hlavně ať už tu malou konečně pustí, protože chudák dítě odnáší to, co rodiče nejsou schopní mezi sebou vyřešit.


1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21

následující »