Charakter národa
Jednání národa se posuzuje podle nějaké reprezentativní skupiny. Tou je obvykle střední třída. Ta národ vždy vedla a svým chováním navenek reprezentovala. Všimněme si jak vznikla.
Poláci jsou národem šlechticů. Jejich chování tomu odpovídá. Jsou sebevědomí, i když mnohdy nemají proč. Neradi přiznají selhání. Jejich střední třída totiž vznikla ze šlechty. Drobná šlechta měla dobré podmínky k rozmnožení, šlechtické majetky se stále více dělily na početné potomstvo, až už byl šlechtic pouhým sedlákem. Nicméně si zachoval svoji pozici ve společnosti, svoje vzdělání a přehled a také vztah ke své domovině. Byl to vztah vlastníka, lépe řešeno spoluvlastníka, který obsahoval zodpovědnost. Stále ovšem byly přítomny prvky šlechtické loajality ke státu. Suverenita šlechtice se proměnila v individualizmus. Příliš solidarity s jinými lidmi toto chování neobsahovalo, spíše to byla jen pyšná charita nadřízeného. Obvykle tato vrstva bohatství zdědila a tedy se nemusela příliš snažit a pracovat. Poláci byli spíše intelektuálové umělecky a kulturně založení, méně již schopní technici a manažéři. Manuelní prací spíše pohrdali. Střední třída převzala od šlechty kontinuitu tradic včetně loajality ke katolické konfesi jako národní církvi.
Němci převzali převážně poměry vzniklé v pruském státě.
Tam od dob reformace převládalo luteránské náboženství. Na rozdíl od katolické
církve, která má svoji samostatnou organizaci a mnohdy byla oponentem státní
moci, luteránská církev zcela závisela na světské moci, v dřívější době na
jednotlivých feudálních pánech a králi, později císaři. Charitu, kterou
prováděla katolická církev ve své oblasti, musel v luteránských zemích
převzít nadřízený feudální systém, šlechtic nebo král. Z toho se vyvinul
režim hodných osvícených feudálů, kteří se o své poddané vzorně starali, zato
na oplátku vyžadovali poslušnost a plnění povinností. Němci tedy byli vychováni
v parochiálním systému osvícené vlády, myšlení ponechali pánům a sami
loajálně pro pány pracovali. I střední vrstva se vyvíjela z prostého lidu
bez nějakých velkých práv a ve velké závislosti na feudálech, aniž nějak proti
nim bojovala, neboť i feudálové zvyšovali svobodu svých poddaných podle toho,
jak to vyžadovala ekonomická praxe. Střední třídu dokonce tvořili spíše
úředníci a různí pracovníci placení přímo státem, tedy pokorní, poslušní a
loajální. Takovéto jednání nazvěme lokajstvím.
Nejsložitější byl vývoj v českých zemích. Už husitské
války a vítězství nad čtyřmi křížovými výpravami izolovalo české poměry od
evropských. Vývoj spěl k nábožensky svobodné společnosti, velké
samostatnosti jednotlivých feudálů, velké pluralitě a toleranci mezi
jednotlivými, většinou evangelickými, náboženskými konfesemi. Byl to celkem
bezprecedentní vývoj a kdyby pokračoval, snad bychom měli poměry podobné
anglickým. Tomu napomáhal i velký rozvoj drobné šlechty, podobný polskému.
Český stavovský sněm měl rozhodující slovo v zemi, což můžeme považovat za
předzvěst demokracie.
Konec tomu udělala bitva na Bílé Hoře a pronásledování
nekatolíků. Šlechta, většinou evangelická, opustila zemi a půda byla rozdělena
velkým cizím feudálům. Ti neměli k lidu zásadní vztah. Malá šlechta se
nevytvořila a střední třída se tvořila z lidu (po zrušení nevolnictví
koncem osmnáctého století a zavedení určitých svobodných poměrů). Střední třída
byla hrdá na svůj lidový původ a na svoje schopnosti se vypracovat
z malých poměrů. To je velký rozdíl zvláště oproti polské střední vrstvě.
Česká střední třída přijala ideje prostého lidu a intelektuálně zhodnotila vše
čím se tento lid po Bílé Hoře vyznačoval: odporem k nadřízeným cizím
aristokratům, odporem ke vnucenému katolickému náboženství, odporem
k císařství, které bělohorskou katastrofu způsobilo. V náboženské
oblasti to znamenalo neuznání církevních autorit. Protože k přijetí
předbělohorských evangelických náboženských
konfesí nebyla chuť (znamenalo by to velký zásah do života), spěl vývoj
spíše k náboženské vlažnosti, uznávání v té době již existující ideje
osobní víry (podle filosofa Imanuela Kanta) a připravoval se převažující
ateistický ideový názor.
Odpor se projevoval hlavně v boji za větší
demokracii, kterou každá střední třída vždy potřebuje a prosazuje, a tím
vlastně se snaží o svoje větší politické uplatnění. V české oblasti to byl
zároveň i národní boj, neboť střední třída byla česká a nadřízené orgány
německé. Tímto bojem bylo vyplněno celé devatenácté století až do první světové
války.
Celá situace nepřála nějaké loajalitě k nadřízeným, kteří byli většinou cizí národnosti, ale naopak k jisté solidaritě s lidem a proletáři, u kterých hledala spojence ve svém národním boji, kterým tím ovšem musela ustupovat, což bychom mohli chápat jako rovnostářství. Připomeňme ovšem, že podobným způsobem vznikla například americká střední třída a proto ona spřízněnost, vzájemné porozumění a sympatie, dodnes patrné a tradované (vzor americké revoluce byl velmi působivý). K tomu bych připomněl, že Američané jsou také plebejský národ vzniklý z vyděděnců všeho druhu a chudáků, kteří se nemohli v Evropě obživit, a také hrdí na to, jak se vzmohli vlastním přičiněním.
Slováci v devatenáctém století neměli téměř vůbec svoji
šlechtu, ani početnou střední třídu. Ta byla většinou maďarská. Slovenský živel
byl udržován převážně vlasteneckými katolickými kněžími. Na začátku českého
národního obrození sice katoličtí kněží také kulturně zachraňovali národ a jeho
jazyk, ale jejich role, vzhledem k celé historii, nebyla tak doceněna jako
u Slováků. Proto se Češi a Slováci tak lišili ve vztahu k církvi, což byl
hlavní kulturní rozdíl. Slovenská střední třída se převážně začala tvořit až za
Československé republiky, do doby, než vznikla, ji, po vytlačení Maďarů,
částečně suplovali Češi, stejně jako stání zaměstnance. To vedlo k dalším
animozitám ve vztahu: Čech podnikatel nebo úředník versus Slovák jako chudý rolník
nebo proletář.
Rozdílností vývojových procesů lze vysvětlit i rozdílné
charaktery národů. Nepochopením potom mohou být tyto rozdíly zveličovány a
jednotlivé národy proklamovat svoje výtky ke druhým. Slováci mohou směřovat
k Čechům výtku, že jsou to vychytralí „vyčuránci“, přičemž Češi ke
Slovákům těžko mohou něco adresovat, protože jim to jejich rovnostářské myšlení
nedovoluje. Poláci mohou o Češích hovořit jako o podlézavcích a málo hrdých
občanech. Češi o Polácích jako o líných povýšencích.
Vztah Němců a Čechů je ještě složitější. Němci, jak byli vychováni, v Češích hledají stále ony plebejce a cokoliv tomu nasvědčuje je zveličeno. Plebejec je podle nich člověk, který se snaží podbízet a potom je neloajální. Lokaj je člověk, který nedovede nic jiného než sloužit (čeká vždy jen na příkaz) a musí mu někdo vládnout, zato je loajální a nepodvádí. Podle toho jsou Češi spíše plebejci a Němci lokajové. Němcům potom vyhovuje diktatura, zatímco Češi ji vždy odmítají i když si často dosti dobře sami vládnout neumějí. Ona neschopnost vládnout vede Čechy spíše k demokracii, protože tam se zodpovědnost rozprostře. Němci hledají parochiální systém, kde by jim někdo vládl. Snadno se podřizují autoritám. Bohužel autoritou nejsou vždy oni osvícení feudálové jako za starého dobrého Pruska, ale někdy i zločinci (viz Hitler). Němec to dosti dobře nerozezná, hlavně je rád, že je o něj postaráno. Čech (vyjma některých českých lokajů, obvykle odsuzovaných jako kolaboranti) takovou vládu nepřijme, podle okolností poslušnost bude spíše předstírat (viz Švejk) nebo ji odmítne. K tomu ho vede zděděný plebejský vzdor (patrný již za husitství), prolínající se celou českou historii.
Národní obrození ukázalo, že jsme národem, který si dovede
poradit i v nepříznivých podmínkách. Střední třída povstalá z lidu
byla vždy hrdá na svoje schopnosti se takto vzchopit, zachovat si jazyk a
kulturní odlišnost, dokázat se spojit a udělat pro národ velké věci (postavit
svoje národní divadlo, zajistit české školství atd.). Kulturní znaky se musely
generovat z lidových zvyků (proto i kultura je spíše plebejská), nic
jiného po ruce nebylo, historie stavovského českého státu už byla hodně
vzdálená. Evropský humanizmus a socialistická hnutí byla východiskem pro
společnost odmítající aristokratické a náboženské tradice. Výsledky francouzské
revoluce byly přitažlivé. Revoluční duch husitství jakoby stál v pozadí.
Vrhnout se do víru nových věcí bylo spíše východiskem v tápání národa
s přerušenými tradicemi než výsledkem přirozeného vývoje.
Tak jsme se
stali spíše „bývalými plebejci“, plebejství dostalo sebevědomého ducha vzdoru a
hrdosti ve vlastní schopnosti a víru v nové ideje a další úspěchy. Dosti
zůstalo přízemních plebejců, tedy lidí podlézavých a přitom své nadřízené
nemilujících. Také se vyskytuje zcela přirozeně morálnější druh přízemního
plebejce – lokaj. V masarykovském období vrcholil vliv sebevědomých
plebejců, bohužel komunistický režim podpořil přízemní plebejce a zvláště
jejich závistivost, mobbing a podrážení noh schopným, také zvýšil množství lokajů.
Ve vztahu k Evropské unii se právě projevuje onen
rozpor mezi paternalistickým chápáním EU, jako hodné matky, která se bude o
děti starat a které je nutno se podřídit, aby se nehněvala, a suverénním
chováním sebevědomého plebejce, obvykle pocházejícího ze střední třídy, který
je hrdý na svoje úspěchy, těžko se probral ke spoluúčasti na vládě a má
strach, aby o ni nepřišel. Bohužel komunistický režim nás uvedl do situace, kdy
střední třída se teprve tvoří, dále nejsou ony úspěchy nějak vidět a hrdost se
nemá o co opřít.
Ve skutečnosti to není tak zlé. V otevřeném světě se dnes již schopnosti těžko proměňují v úspěch. I jiné národy nemohou dnes říci, zda svoji úroveň mají na základě svých schopností nebo prostě proto, že jsou součástí vyspělého světa a žijí vlastně pouze z práce svých předků, kteří onen vyspělý svět vybudovali. Už to, že jsme tak dobře se vyrovnali se svým místem uprostřed Evropy, aniž bychom se propadli do bídy, kterou poznaly země na Východě, že navzdory diskriminačním opatřením EU a podkapitalizaci dokážeme po vstupu do EU prosperovat v otevřených hranicích lépe než dříve v uzavřených, by nás mělo naplnit radostí a odhodláním. Jen si nesmíme na krk nechat nasadit chomout administrativních opatření EU, politického nařizování a všeho toho, co mají tak rádi Němci. Svoji demokracii musíme vylepšovat a nebát se samostatného rozhodování.
Němci dnes v Evropě vedou. Bohužel se jim jiné národy,
propadlé idejím levicového liberalizmu, málo staví do cesty. Parochiální
Evropa, jako administrativní socialistická diktatura po vzoru pruských
osvícených monarchií, je velkým snem každého správného Němce. Čím větší bude
stát, tím větší bude stabilita a moc takové monarchie (Němci poznali porážkami
za světových válek, že jsou vlastně malí a slabí, proto ona touha být větší).
To se sice stále skrývá pod pláštíkem demokracie, ale já si nedovedu představit
demokratický režim v takovém centralizovaném superstátě s mnoha
národy (nesrovnávejme to s USA, kde je jeden národ vzniklý smíšením
různých národů).
Snad jedině jako německou nadvládu. Ta bude horší než bývala
stará habsburská monarchie založená na rovnováze katolické církve a státu, kde
moc nikdy nebyla centralizovaná a absolutní; z Říma se zasahovalo do
vládnutí i císařům a v nejhorších dobách byl odtamtud zachraňován i český
národ. Dnešní Evropa už zavrhla univerzální víru a protiváhou politické moci
mohou být jen velké finanční subjekty, vzhledem k otevřenému světu, mnohdy
zcela nejasného původu (třeba muslimského, protože hodní bohatí američtí
strýčkové jsou na ústupu). Proto bude nutno mít politickou moc velmi silnou,
aby se finanční subjekty neuplatnily. Tím se kruh uzavírá, pruská osvícená
centralizovaná diktatura nastoupí v zájmu lidu a jeho sociálních potřeb a
dokončí germanizaci Evropy.
Dnes se, možná zjednodušeně řečeno, rozdělujeme na ty, kteří
jsou přízemními plebejci (částečně i lokajové) a na ty, kteří jsou sebevědomými
plebejci (sem tam je nějaký pokus, spíše ubohý, o aristokratické myšlení).
Bohužel komunistická doba vytvořila výrazné množství těch prvních. Také ve
vztahu k EU je vidět onen rozdílný postoj.
Čeští přízemní plebejci a sem tam nějací čeští lokajové jsou v dané chvíli v souladu s německými lokaji. Lokajové vidí v EU hodnou matku, která se bude o ně starat a oni jí budou oddáni, přízemní plebejci vidí také v EU objekt, který se bude o ně starat, ale na který budou svádět své neúspěchy, v hospodě remcat, případně podvádět, okrádat a předstírat neschopnost. Lokajové a přízemní plebejci tedy shodně socialistickou parochiální Evropu podporují, proto chtějí např. ústavu a jiné kroky směřující k centralizaci. Pozor tedy na komplot převážně německých lokajů a našich přízemních plebejců typu Švejk, „plundrař“ a „rozkrádač“.
Tento komplot je umožněn degradací kdysi hrdé Francie a
Anglie. Maladaptivní vývoj těchto koloniálních metropolí je dán směsicí
neschopnosti se oddělit od svých koloniálních národů, které si po osamostatnění
kolonií stěhují do metropole, aby se stále cítili jako univerzalisté, a přitom
zamítnutím nadřazenosti svojí kultury nad nimi, danou relativizací hodnot a
rovnostářstvím. Italští „mafiáni“ se proti komplotu lokajů a přízemních plebejců
také nestaví, neboť jejich povaha je jen agresivnějším odvarem přízemního
plebejství.
Nám, sebevědomým plebejcům může v současné situaci sloužit
spojenectví s polskými „šlechtici“, kteří dnes snad jediní v Evropě stojí
zcela nepokrytě proti tomuto komplotu, a s americkými sebevědomými
plebejci, kteří jsou vlastně jen zámořskou variantou našich.
O Rusech se zde zmiňovat nebudu, dalo by to na celý článek,
ale ti naštěstí dnes nehrají v evropském vývoji rozhodující roli.
www.konzervativnistrana.cz
Komentáře
Přehled komentářů
A co Nikola Šuhaj?
Krása
(Jan Šebesta, 13. 2. 2011 1:03)Nádherně zpracovaný článek a nezbyde mi než jen souhlasit. Je to trochu smutné, že to s čechy dopadlo tak jak to dopadlo, ale i přes to všechno se musíme vzchopit a s hrdostí se posunout dál. Ač si občas stěžuji tak musím přiznat, že jsem rád, že jsem se narodil v této době kdy jsme na rozmezí, už nebude trvat dlouho a národy se budou muset rozhodnout. Obávám se toho, že je náš stát z většiny ovládaný přízemními plebejci a až příde čas rozhodnutí tak se vydá špatným směrem rád bych udělal něco pro to aby se to nestalo bohužel nevím co.
vidím to také tak
(Martin, 19. 6. 2007 18:45)Autor článku prokázal schopnost vzácného náhledu na historické souvislosti které vedly jednotlivé národy tam, kde se právě nacházejí. Ne všechny jeho vývody vidím stejně, ale to by bylo věcí diskuse si některé názory ujasnit. To podstatné je, že se autor dokázat vymanit ze zajetí maločeského pohledu na svět. Ti kteří jej zde urážejí zde jen dokazují, že si nevidí ani na špičku nosu a že nikdy nepřišli do styku s kulturami našich sousedů do té míry aby mohli pochopit jejich pohled na svět. A tento soud se týká bohužel i velké skupiny vysoce vzdělaných Čechů, zpravidla těch kteří získali své vzdělání výhradně v Čechách.
milý Šmakale,
(Chachar, 13. 6. 2007 11:03)ono je taky diskutabilní, kdo co určuje za krajní pravici a krajní levici, víme?
No to asi ne-e
(Jan Šmakal, 13. 6. 2007 10:56)
Nepřímo označit Alexe jako socialistu, to chce skutečně silný žaludek. Nebo vlastně stačí i pouhá neznalost. Otázkou však zůstává, nakolik rozumné je hodnocení někoho, o kom nic nevím.
Obrozenec Jungmann měl jistě pravdu - kvalitativní hodnotu (velikost, prostě jak chcete) národa je skutečně moudré posuzovat podle průměrných lidí. Jednání národa je však něco jiného.
P.S. Alex levici nevolí, já také ne. Oba však zastáváme názor, že politický extremismus je svinstvo. A svistvem taky zůstane, nezáleží na tom, jestli je levicový, nebo pravicový. Toto rozdělení totiž nemá vypovídající hodnotu.
Zajímavý názor
(LoL, 12. 6. 2007 12:53)
podnětné a k zamyšlení.. Pro někoho těžké k pochopení a vstřebání.
Ale co se nám tu objevilo (socialistických) učenců v diskuzi.
Nazdár Alex, co je relevantním zdrojem informací? To co řekneš jedině ty? Nebo ještě hůř, to co ti řeknou ti ve vedení strany krerou posloucháš? Kdo vykládá historii?
V reakci na vaše Ps. Že je "blbost" posuzovat národ podle jeho střední třídy a stavíte svůj názor jako jedinou možnou pravdu, že je to nejvyšší třída podle které se poměřuje. Uvedu jeden citát.
Národy nečiní velkými především jejich velikáni, ale vyspělost nesčíslných průměrných lidí. [Josef JUNGMANN]
Tady prý
(west, 11. 6. 2007 12:39)mají být autoři na straně pravdy a západních hodnot a publikují tu jenom takovéhle prolhané xenofobní vyměšky jak z východní sibiře kolem roku 1932!Kdy už tu budou západní hodnoty a také trochu té pravdy?
To npsal pořádný idiot!
(2neila, 10. 6. 2007 17:04)Tak jsem si to pozorně přečetl a mohu zodpovědně říci, že větší snůšku neobjektivních a demagogických lží a politické agitace ve prospěch jedné strany (U_S_A) jsem ještě neviděl. Takto hloupé a průhledné demagogie nebyli schopni ani komoušové a to mě tím sra.li pořádně!
Nějaký retarda chce zlikvidovat Evropu!
(namura, 10. 6. 2007 16:57)Tyhle mentální průjmy píše někdo, kdo má strach ze silné Evropy...kdo to asi bude?
hustota
(kabarous, 8. 6. 2007 13:44)myslím, že češi jsou plebs. Jsou to ve větší míře vychcaní ocasníci, kteří chtějí se vším vy...čurat.Je to národ bez hrdosti. Banda vlezdoprdelistů a pokrytců.Ostuda evropy!!! a par drobných se ohnou a prodají,vlezou do řiti každému. fuuuuuuuuuuuujj!!!
Ceterum autem...
(Alex, 7. 6. 2007 17:31)
Článek bych rozdělil na dvě hlavní linie: velmi zjednodušená filosofie a historie ze SŠ a "úvahy", které prokládají onu letem-světem-evropskou-historii.
Myslím si, že autor by měl začít se slohovým cvičením v nějakém jednodušším textu. Článek je plný stupidních bonmotů, které lze najít dnes a denně všude kolem ("Lokaj je člověk, který nedovede nic jiného než sloužit...",) a často špatně interpretovaných cizích slov, což někdy ústí v poměrně směšné a celý článek degradující, krkolomné struktury - namátkou např. "paternalistické chápání EU... ...jako hodné matky".
Čárky tam kde být nemají jsou hloupé, ale narozdíl od výše zmíněného aspoň nebrání porozumění.
Souhlasím s tím, že z textu přímo vytéká povrchní znalost historie, nulová orientace v sociologii a filosofii. Snad jen ohledně posledního - to je do očí bijící - vliv I. Kanta na náboženství a s tím spojená zmíněná "osobní víra" a její vliv na společnost je hovadina par excelans. Kant se zabýval především metodami, druhy a efekty poznání, jeho dílo se Bohu a víře v něj věnuje jen minimálně a opět pouze a jen skrze determinismus a poznání.
Spolu s mlácením prázdné slámy o "plebejství", "podlézáním", "hrdosti" a "národě" je článek bezcenný, plný úvahových i faktických chyb a strukturou a použitím vazeb nečitelný.
Otázka je, jestli mě teď pošleš do hajzlu a budeš si dál psát svoje, nebo si řekneš, že ten neznámý člověk má možná s publikováním více zkušeností než ty a začneš studovat. Pokud budeš psát o filosofii a historických souvislostech, článek na Wikipedii a učebnice dějepisu pro gymnasia NENÍ, opakuji NENÍ, relevantním zdrojem informací.
PS: "Jednání národa se posuzuje podle reprezenativní skupiny." Pravda.
"Tou je obvykle střední třída." Blbost. Tou byla, je a bude třída nejvyšší. Politici, klér a vojáci. Dřív i dnes.
Ještě bych dodal:
(Chachar, 6. 6. 2007 13:38)
Opravdu úžasní jste vy podělaní čecháčci!!!
Ještě, že jste opravdu nebyli u toho stvoření světa,
dodnes bychom asi viseli ze strachu ze svobody v jedné prašivé tlupě na jednom polouschlém stromě!
Neuvěřitelná
(Chachar, 6. 6. 2007 13:35)
debilita federalisty a Šmakala!!!
A přitom tu je přímo odkaz na tu konzervativní stranu a jejich web...
To je vidět úroveň uřvaných bolšánů a nebo socek!
To tendr
(federalista, 6. 6. 2007 13:26)Mně je vcelku u zadku, co říkal Jakeš, nejsem komunista a ani jeho fanda. Jen říkám, co vidím a ty se z toho třeba můžeš podělat! (Termíny "majetková elita" a "oportunismus" jsou sociology dávno objevené fenomény a běžně užívané obraty).
nesmyslný žvást
(Jan Šmakal, 6. 6. 2007 13:04)
Pokud chcete někoho krmit filosofií, tak by bylo vhodnější publikovat texty skutečných filosofů a ne politiků.
Doplnění článku scanem zápisků z literatury pro SŠ je vskutku elegantně novátorské a přesně ukazuje kvalitu těchto stránek. Mimochodem - u Klicpery chybí Rohovín čtverrohý...
federalisto
(tendr, 6. 6. 2007 12:52)
Ty jsi taky hustej trouba, Konzervativní strana a Mladí konzervativci jsou dvě odlišný strany!
A pojmy majetková elita a oportunisté bez sebemenší známky morálky, to je super rétorika. Naposledy jsem jí slyšel v 89 od soudruha Jakeše.
Já to vědel...
(federalista, 6. 6. 2007 12:36)
Ja to věděl, že s těmahle strankama maji co dočinění Mladí konzervativci!!! Jednou jsem zde tuto obavu vyjadril...
A proto vzkazuji všem slušným Čechům:
LIDÉ, BDĚTE!!!... Bděte, protože pár těchto mladých "konzervativců" (jak sami sebe nazývají) znám a spíš by si měli říkat mladí FAŠISTÉ než cokoliv jiného... Bděte, protože jste v ohrožení diktátorského režimu vedenému majetkovými elitami a oportunisty bez sebemenší známky morálky.
Re: Upozornění...
(Kassandra, 13. 2. 2011 15:13)